Hovorí sa, že všetko zlé je na niečo dobré. V prípade Ondru Ježka to rozhodne platí. Úvod uplynulej sezóny pre neho znamenal doslova katastrofu v tíme Guandalini v MS Superbikov, no dokončil ju ako člen najúspešnejšieho súkromného tímu v MS Endurance, českého Mercury Racing BMW.
Podstatnú časť kariéry bol Ondra úzko spojený aj so Slovenskom, už v roku 2007 bol jeho tímovým kolegom Tomáš Svitok v Ježkovom tíme Erinac, o niekoľko rokov neskôr bol pre zmenu Ondra členom slovenského tímu SK Energy vo FIM Superstock 1000 nedávno zosnulého Ľuboša Gréča, ktorému vybojoval v roku 2013 najkrajší výsledok, keď v talianskej Imole skončil tretí, pričom v konečnom hodnotení bol šiesty. V nasledujúcom rothovore sme s Ondrom zapomínali nielen na časy minulé, ale aj na uplynulú turbulentnú sezónu.
Ondro, v srdciach slovenských fanúšikov zostaneš navždy zapísaný svojím pôsobením v tíme tento rok zosnulého Ľuboša Gréča,na ktorého Ducati si vybojoval v roku 2013 pódium v Imole na svetovom pohári triedy Superstock 1000. Ako spätne spomínaš na túto spoluprácu?
„Se slzou v oku. K Luboši Gréčovi do týmu SK Energy jsem vstoupil během roku 2012, kdy jsem ukončil své angažmá v MS Supersport v týmu pana Sasky. Okamžitě jsme si s Lubošem sedli lidsky a mně se jízda na Ducati hodně líbila. O rok později jsem měl k dispozici novou Ducati Panigale, a to byl pro mě opravdový svátek. Sezóna 2013 byla velmi úspěšná, zakončená 6. místem ve světovém poháru Superstock 1000 a stupni vítězů v Imole, za což jsme dostali děkovnou sms od samotného Claudia Domenicaliho, CEO Ducati. Díky Luboši Gréčovi jsem mohl o rok později vstoupit do týmu Barni Racing, kde jsem společně s Mercadem a Savadorim bojoval o titul.“
Máš za sebou odjazdených množstvo sezón v rôznych vrcholných šampionátoch, v ktorých si striedal motorky do 600 a tisícky, teda v prípade Ducati aj vyššie obsahy. Ktorá trieda je tvojmu srdcu bližšia, šestky alebo „litre“?
„Asi ty litry. Přece jen mám na litrové motorce za sebou lepší výsledky, ale ani sezóna 2016 v Supersportech nebyla vůbec špatná. První půlku sezóny, než se to trochu pokazilo vinou zdravotních problémů, jsem byl pravidelně v první desítce MS. Rozhodně je ale Ducati Panigale stále motorkou číslo 1 v mojí kariéře.“
Po vlaňajšku strávenom v majstrovstvách sveta superbikov v tíme Grillini si tento rok nastúpil v rovnakom seriáli za tím Guandalini na stroji Yamaha. Bol veľký rozdiel medzi Kawasaki a Yamahou?
„Byl tam velký rozdíl. Kawasaki pana Grilliniho sice nebyla žádný stroj na titul, oproti konkurenci jsme měli mnohem levnější díly na motoru i šasí. Ale nějak předvídatelně fungovala a dalo se na ní jet. Naproti tomu Yamaha pana Guandaliniho měla údajně ty nejlepší díly, ale nefungovala vůbec, zejména z počátku sezóny. To jsem už i několikrát zajel do boxu a odmítl pokračovat. Když si člověk něco platí, tak by si myslel, že to bude fungovat a alespoň si to užije, ne že na to bude mít strach vlézt. Od závodu v Imole se to už trochu zlepšilo, ale bohužel tým neměl ve svých řadách žádné zkušené lidi pro nastavení tak sofistikované techniky. A tak když všechny týmy pracovali do noci, náš tým měl v 6 večer hotovo, protože motorku nastavil podle toho, co obdržel v sms. Tak to ale bohužel úplně nejde dělat.“
S údivom som stál pred Guandaliniho boxom v Brne a díval sa, ako počas jedného z tréningov sedíš v boxe a sleduješ prácu mechanikov, zatiaľ čo ostatní pretekári jazdili jedno kolo za druhým. Čo sa v tej chvíli odohrávalo v hlave Ondru Ježka?
„Nic. Byla to klasika, na kterou jsem si už od ledna zvykl. Mrzelo mě ale samozřejmě, že se to stalo i v Brně. Zejména po superpole, v němž jsem neodjel žádné rychlé kolo, jsem byl hodně hodně naštvaný.“
Ľudia, ktorí sa v notocyklovom športe pohybujú už roky, sa už pred Brnom vyjadrovali o tom, že Guandaliniho tím nie je práve tímom, ktorý by mal jazdiť superbikový svet a tvoje výsledky častými poruchami to potvrdzovali. Myslím, že sme mnohí čakali, že od Guandaliniho odídeš, ale, hľa, po Brne si dostal padáka ty od neho. Jeho zdôvodnenie, že prišiel o partnerov pre tvoje ohováranie tímu znelo ozaj skôr ako nevydarený žart. Ako si jeho správu o svojom prepustení prijal ty?
„Mně se samozřejmě myšlenky na odchod v hlavě rodily. Ale samozřejmě to bylo složité skrze sponzory, skrze odchod z paddocku WSBK. Do toho se mi úplně nechtělo. Nakonec to Guandalini vyřešil za mě, i když jeho způsob byl velmi sprostý.“
Hovorilo sa o tom, že v čase, keď už vedel, že s tebou skončí spoluprácu a pritom si nechal vyplatiť nemalú finančnú čiastku od tvojho partnera. V akom stave je situácia okolo tohto sporu?
„Ano o tom právě mluvím. Nechat si zaplatit den před závodem v Brně a pak v pondělí ukončit spolupráci, to opravdu nebylo úplně košér. Navíc, jak potvrdil Jakub Smrž, Guandalini ho kontaktoval už během zavodů v Doningtonu. Což teda úplně nechápu. Asi bylo Guandalinimu stále málo, že jsme jezdili okolo bodované pozice z 25 jezdců na startu, a že testovací jezdec Yamahy Niccolo Canepa ode mě dostával skoro vteřinu na kolo 🙂 Nicméně situace co se týče peněz, které jsem Guandalinimu zaplatil a neprojezdil, je stále aktivní a řeší se.“
Tragickú situáciu v tíme potvrdili aj výsledky tvojich nasledovníkov, Karla Haniku a Jakuba Smrža. Kolegom určite nepraješ zlé, ale asi si prežíval určitú „radosť“, keď ich výsledky vlastne potvrdili tvoje slová…
„Radost neradost. Myslím, že celá situace v tomto ohledu nepřinesla příliš dobrého. Naše spory s Kubou Smržem, který měl v té době podobně jako Guandalini také pocit, že motorka nemůže být tak zlá, jak na ní jedu. Nakonec si na to sedl sám a dnes už tvrdí něco jiného. Karel na tom zajel v Laguně výborně, ale o něm víme, že je skvělý pilot. Na druhou stranu, raději bych na té pomalé motorce závodil v Laguně než třeba v Brně nebo Magny Cours, takže i pro něj bylo dle mého názoru dobré, že Guandalini nepřijal návrhy Viktora Nosse na vylepšení týmu a motorky a v týmu dále nepokračoval.“
Dnes už je známe, že tím Guandalini opúšťa paddock World Superbike, čo vravíš na to, že cez facebook rôznym tímom cez správy ponúka tohtoročné motocykle ako továrenské?
„Ale já myslím, že s tou motorkou se dá pracovat. Jen jsou k ní potřeba správní lidé a know how, protože jednotka Magneti Marelli je na Yamaze docela složitá. 90 % všech letošních problémů s motorkou bylo způsobeno nastavením elektroniky. Každopádně panu Guandalinimu přeji, aby motorku co nejdříve prodal a mohl tak zaplatit, co dluží. Nejen mě, ale i personálu, kterému neplatil většinu sezóny. Je pro mě s velkým podivem, že bude pokračovat v závodní aktivitě i příští rok, i když pouze v italském mistrovství.“
Od Guandaliniho si smeroval do tímu Mercury Racing Viktora Nossa v MS Endurance a v Alpe Adrii. Znamenalo to aj presadnúť na celkom iný motocykel. Nedávno mi Jaro Černý vravel, že po tom, ako presadol s BMW na Yamahu, cítil sa oveľa lepšie, Yamaha mu sadla. Tvoja cesta však bola opačná, šiel si z Yamahy na bavoráka. Ako si to prežíval ty?
„No asi podobně jako Jaro Černý 🙂 S BMW specifikace EWC jsem hodně bojoval, to asi každý viděl. Ale na druhou stranu jsem se hodně naučil a bavilo mě to mnohem více než u Guandaliniho.“
Ako si sa cítil vo Viktorovom tíme a ako sa ti spolupracovalo s tímovými kolegami? Pravdepodobne dobre, keďže tím skončil v šampionáte piaty, navyše ako najúspešnejší súkromný tím, však?
„Toto je velké pozitivum letošního roku a celé situace s Guandalinim. Vstup do Mercury Racing. Mám výborného týmového kolegu Karla Haniku. Je tam skvělá parta, tým táhne za jeden provaz a vytrvalostní MS jsem si vždycky chtěl vyzkoušet. Za to Viktoru Nossovu velmi děkuji. Jsem rád, že jsem se v Suzuce mohl podílet na celkovém pátém místě týmu v šampionátu. I 24h Bol d’Or byl pro mě nezapomenutelný zážitek, zvláště když jsem to odjel v horečkách. Jsem moc rád, že budeme všichni spolu pokračovat i v příštím roce!“
Množstvo ľudí vysoko oceňuje tvoje skvelé komentátorské schopnosti pri prenosoch MotoGP, vyzerá to tak, že si sa v tom doslova našiel. Je to tak?
„Už jsem absolvoval třetí sezónu jako komentátor. Máš pravdu, baví mě to a ty závody si užiju mnohem více, než kdybych jen pasivně doma seděl u televize. V příští sezóně budu působit jako spolukomentátor opět s Vaškem Svobodou, se kterým jsme si lidsky výborně sedli.“
Úplnou novinkou je tiež tvoje pôsobenie ako Riding Coach u Filipa Řeháčka, který pôjde v juniorských MS Moto3…
„Ano, hned, jak jsem skončil u Guandaliniho, po mě jeho táta David šel. A tak dlouho mě přesvědčoval, až jsem to přijal 🙂 Ne, to si trochu dělám legraci. S Filipem jsem začal trénovat už v srpnu a práce s ním mě baví. Sice mě občas zlobí, ale to je u člověka v pubertě asi normální 🙂 Každopádně je to velký talent a těším se příští rok, co nám předvede!“
Ondro, vďaka za rozhovor a držím palce, nech sa ti v roku 2019 darí nielen s tímom Mercury Racing ale aj s Filipom vo FIM CEV Repsol.
Zhováral sa Richard Karnok
Foto: autor a Mercury Racing BMW
