Úžasná kariéra jednoho z největších jezdců motocyklových dějin je dostatečně známa a popsána.
Devět titulů Mistra světa plus 14 vítězství na TT jsou ty nejvýraznější. Krom toho zapsal nespočet dalších skvělých vítězství na dvou i na čtyřech kolech.
Jedna událost ale je naprosto výjimečná. Shodou okolností se odehrála v Československu při Velké ceně v Brně. V ten den Mike Hailwood zvítězil ve všech třech závodech toho dne. Tedy ve všech třech, v kterých startoval. 250 – 350 – 500 ccm.
Celkem ten den ujel v závodním tempu víc než 450 km!! (125 -153 -181) . Na trati strávil bezmála dvě hodiny čistého času. Na poslední vyhlášení už kvůli naprostému vyčerpání nepřišel.
Ve 250 ccm porazil Phila Reada a Heinze Rosnera, ve 350 ccm Giacoma Agostiniho a znovu Heinze Rosnera, v půllitrech zas Giacoma a Gyulu Marszowského. Všechno světová esa té doby.
A nebylo to na sterilních automotodromech, ale mezi baráky, svodidly a řadou dalších nebezpečných věcí kolem trati. Takový úžasně výjimečný počin mohl dokázat jen jezdecký genius Mike Hailwood.
Dnes už se takové věci nemohou dít. Nejsou povoleny a je to nejspíš dobře.
Poslední podobný počin se povedl Freddiemu Spencerovi v roce 1985, kdy vyhrál šampionáty tříd 250 ccm a 500ccm. Později to FIM zakázala a každý jezdec může startovat už jen v jedné třídě.
Motocyklové dějiny jsou plné úžasných závodníků, kteří v tomto drsném a nebezpečném sportu dokázali fantastické věci. Ale i mezi nimi je závodní kariéra Mika Hailwooda absolutně výjimečná.
V tom roce 1966 jsem byl v Brně mezi diváky. Bylo mně 10 let. Stejně jako ostatní tam jsem byl ohromen a uchvácen tím co jsem viděl. Velký Mike Hailwood tam napsal naprosto bezpříkladnou kapitolu motocyklové historie. Jsem rád, že jsem mohl být u toho.
Text: Jaroslav Brzobohatý
Foto: Archiv autora
