V mistrovství světa silničních motocyklů bylo letos zaznamenáno 950 pádů – 278 v kategorii MotoGP, 367 v kategorii Moto2 a 305 v kategorii Moto3. V MotoGP vede s 313 pády ročník 2017, v „motodvojkách“ vede rovněž ročník 2011 s 434 haváriemi, v kategorii Moto3 vede rok 2016 se 410 pády. Letošní havárie mají tragickou bilanci, protože při GP Itálie v Mugellu v rychlejší kvalifikaci Q2 v kategorii Moto3 havaruje v zatáčce Arrabbiata 2 Švýcar Jason Dupasquier, utrpí vážná zranění hlavy, vnitřní zranění a v neděli umírá.
Bez rozdílu kategorií havaroval 26 krát pilot MotoGP Iker Lecouna. Druhé místo obsadí pilot týmu Repsol Honda Marc Marquez s 22 pády, který neodjel plný počet závodů. Třetí místo obsadí pilot Moto2 Aron Canet (21 pádů), který v příštím roce přestoupí z motocyklu Boscoscuro stáje Aspar Jorge Martineze na stroj Kalex týmu FlexBox HP40 mistra světa z let 1988 a 1989 a vítěze 15 GP Sita Ponse. Čtvrté místo obsadí mistr světa Moto2 z roku 2013 a vítěz 50. závodu této třídy Pol Espargaro (20 pádů), který po startech na Yamaze a KTM zažívá v kategorii MotoGP nevydařený přestup k Hondě. O pátou pozici se z hlediska pádů podělí tři piloti – Alex Marquez na Hondě v kategorii MotoGP, mistr světa Moto3 z roku 2020 Albert Arenas (Boscoscuro) ve třídě Moto2 a japonský pilot Kaito Toba na stroji KTM v kategorii Moto3, všichni havarují 15krát. Loňský král pádů v kategorii MotoGP Francouz Johann Zarco (15 pádů) se v roce 2021 ukázní a obsadí až 12. místo s deseti pády, navíc se v týmu Pramac Ducati stává nejlepším nezávislým pilotem. Je zajímavé, že na prvních šesti pozicích jsou z hlediska pádů španělští závodníci.
V kategorii Moto3 padá nejvíce Kaito Toba (19 pádů) před dalším japonským pilotem Tatsuki Suzukim (18 havárií) a Italem Andreou Mignem (17 pádů) – oba na motocyklu Honda. Španěl Adrian Fernandez (Husqvarna) havaruje 14krát, mistr světa Španěl Pedro Acosta (KTM) a Jihoafričan Darryn Binder (Honda) prodělají třináct pádů. Filip Salač vystřídá v průběhu ročníku 2021 dvě stáje – Rivacold Snipers Team a CARXPERT Prüstel GP. V roce 2020 havaruje 9krát a letos 12krát, z hlediska pádů obsadí sedmou pozici společně se Španělem Sergio Garciou (GasGas), Indonézanem Andi Faridem Izdiharem (Honda), tureckým pilotem Denizem Öncü a Japoncem Ayumu Sasakim (oba KTM).
V kategorii Moto2 obsadí z hlediska pádů první dvě místa piloti týmu Aspar Angela Nieta, Španělé Aron Canet (21) a Albert Arenas (19 pádů). Třetí místo obsadí další španělský pilot Hector Garzo (havaruje 18 krát), o pátou pozici ze s hlediska pádů s 17 haváriemi dělí Američan Cameron Beaubier, thajský pilot Somkiat Chantra, Brit Sam Lowes a Španěl Xavi Vierge – všichni na strojích Kalex. Letošní mistr světa v kategorii Moto2 Australan Remy Gardner (Kalex) havaruje pouze třikrát.
V kategorii MotoGP se stává „králem pádů“ španělský pilot Iker Lecuona, který spadl dvacet šest krát, zatímco loni havaroval v 11 případech. Pilot KTM na konci roku opouští kategorii MotoGP a v roce 2022 pojede v mistrovství světa „suberbiků“ v týmu HRC na motocyklu Honda CBR1000 RR-R. Druhé a třetí místo z hlediska pádů obsadí piloti stáje Repsol Honda Marc Marquez a Pol Espargaro. Marc Marquez havaroval ve 22 případech a v průběžné klasifikaci obsadí sedmé místo, Pol Espargaro upadnul dvacetkrát a obsadí dvanáctou pozici. V roce 2020 na stroji KTM skončí pátý a získává stejný počet bodů 135 jako Ital Andrea Dovizioso na stroji Ducati. Tým Repsol Honda obsadí v roce 2021 mezi konstruktéry čtvrté a mezi týmy až páté místo. Na čtvrté pozici skončí z hlediska pádů Alex Marquez (19 havárií), ten skonči v průběžné klasifikaci mistrovství světa až na šestnácté pozici. Pátý je s 18 pády další Španěl Aleix Espargaro (Aprilia), šestý je s 15 haváriemi nováček MotoGP Ital Enea Bastianini před vítězem „Rookie of the Year“, španělským pilotem Jorge Martinem (14 pádů) – oba na stroji Ducati. Se 12 pády se dělí o osmé místo Australan Jack Miller (Ducati), Japonec Takaaki Nakagami (Honda), portugalský pilot Miquel Oliveira (KTM) a Španěl Alex Rins (Suzuki). Mistr světa Francouz Fabio Quartararo (Yamaha) a druhý Francesco Bagnaia z Itálie v roce padají jen 7 krát, v loňské soutěži oba havarují v osmi případech.
Mezi okruhy tradičně vede Le Mans s 118 pády (loni to bylo 100 havárií) před Misanem a GP Emilia Romagna (96 pádů), Jerezem Angel Nieto (67), Barcelonou a Sachsenringem (v obou případech 57 pádů), Valencií (54) a Misanem s GP San Marina (50 pádů). Podle úseků vede stejně jako v předchozích dvou letech levotočivá zatáčka před „šikanou“ Dunlop v úseku 3 na okruhu v Le Mans (37 pádů). Následuje pravotočivá zatáčka po startu na okruhu Sachsenring (22 havárií), úsek 14 Raccordement v Le Mans a úsek 2 Mick Doohan ve Valencii, kde došlo k 19 haváriím. Na okruhu Red Bull Ring při GP Štýrska v pravotočivé zatáčce v nejvyšším bodě okruhu (úsek 3) a v Jerezu v pravotočivé zatáčce Daniho Pedrosy v úseku 6 došlo ke čtrnácti pádům. Na Sachsenringu a v Jerezu bylo sucho, na ostatních okruzích byly proměnlivé povětrnostní podmínky a částečně zde prší.
Podle podkladů společnosti Dorna zpracoval Tomáš Gescheidt
Foto: Team Tech3
